Londýnská návštěva

Po návratu z našeho tripu po Thajsku, Indonésii a Malajsii nás přepadla menší deprese, protože jsme neměli žádný výhled na další výlet. Depresi zahnala Anička, která přišla s nápadem, že se zajedeme mrknout do Londýna. Ryanair tam létá z našeho domovského perníkového města, takže bychom se nemuseli trmácet nikam daleko na letiště. Po zjištění, že bychom mohli bydlet u Ondry a Evičky (část Koskovic klanu) nebylo o čem přemýšlet. Letenky vyšly na krásných 1 500 Kč - samozřejmě jen s příručním zavazadlem. Péťa a Adam Kubíčkovi nám půjčili Oyster card, se kterou se dá cestovat veškerou MHD v Londýně. Anička dala dohromady hrubý itinerář a mohli jsme vyrazit.

Čtvrtek 11.1.2018

Krásné počasí...

Jak už jsem zmínil, odlétali jsme dopoledne kolem 10 hodiny z letiště v Pardubicích (PED). Těšili jsme se, že uvidíme nový terminál, ale bohužel ještě nebyl zprovozněn. Ani jeden jsme na místním letišti ještě nebyli, ale žádné překvapení se nekonalo. Letiště naprosto odpovídá současnému provozu, cca 4 letadla denně. V místnosti honosně nazvané "Odletová hala" se nachází prostor pro čekání, bufet (kde se dá koupit i šampaňské!) a "Duty free shop". Někteří cizinci si prostory letiště nadšeně fotografovali, asi ještě v tak malém terminálu nikdy nebyli. Nám to připadalo podobné jako letiště v Tuzle (Bosna a Hercegovina), u nás je ale víc čisto. Krátký let proběhl bez problému a po hodině a půl jsme přistáli na letišti Stansted (STN), nacházející se asi 40 kilometrů severně od Londýna. Je v podstatě na půl cesty mezi městy Londýn a Cambridge. Toho jsme využili a celý první den si vyhradili na návštěvu tohoto

Dva studenti 😀

známého univerzitního města. Přímo na letišti lze zakoupit jízdenky - ať už do Londýna nebo jinam. Doprava je v Británii velmi drahá (alespoň na náš vkus), ale pokud nechcete stopovat, tak to jinak nejde. S jízdenkou v ruce jsme vyrazili hledat bay 26, ze které odjížděl náš autobus. Ten dorazil za pár minut a jelo se. Cambridge nás přivítala asi v 1 hodinu odpoledne deštivým počasím a my se hned rozhlíželi po nějaké mapě, abychom našli tourist centre. Naštěstí to není nijak velké město, takže jsme značku "i" v centru našli celkem snadno. Za libru jsme si koupili mapu, kde bylo vyznačeno, kudy jít, aby se hezky prošlo celé centrum podél několika colleges Cambridgeské univerzity (King's, Trinity, Clare..). Univerzita se prolíná celým městem a je to velmi znát. Studenti jsou doslova všude (však jich zde taky studuje kolem 19 000).

Jedna z mála kolejí, kam se dostane normálně veřejnost. Clare collage.

Ráz města je ale velmi příjemný. Všude je pořádek, čisto, krásné cihlové domečky a historické budovy. Jsou zde parádní kavárny, restaurace, ale i zajímavé obchody (mě zaujal Dr. Martens a Bang and Olufsen 😊). S Aničkou jsme procourali centrum křížem krážem, dali si na posilněnou latté a capucino v útulné kavárně Crepeaffaire. Oběd jsme nějak nestihli, ale vynahradili jsme si to potom v hospůdce Baron of Beef. Výborné pivo (Punk IPA), skvělá obsluha a parádní hamburger, prostě super zakončení dne. Měli jsme předem koupené jízdenky na vlak z Cambridge do Londýna, takže jsme se vydali směr nádraží. Překvapilo nás, že zde bez jízdenky vůbec neprojdete na nástupiště. Oskenovali jsme tedy jízdenky na telefonech a prošli skrz turniket. Nástupiště jsme našli snadno, vlak přijel za chvilku a my frčeli na Liverpool street. Já si ve vlaku stáhnul aplikaci Citymapper, která nás v následujících dnech protáhla bez problému celým systémem hromadné dopravy v Londýně. Kdo ji nemá, opravdu doporučuji. Na Liverpool Street jsme si dobyli Oyster card, každý po 50 librách. Ondra s Evičkou bydlí poměrně daleko od centra, takže jsme ještě museli popojet kousek metrem (na stanici Bank) a potom přejít na Cannon Street station, kde jsme naskočili do vlaku směr Dartford. Už jsme byli očekáváni, po srdečném přivítání jsme si dali čaj a naprosto unavení jsme upadli do komatu.

Počet kroků za tento den - 18 437.